VODOVODOVÁ

Voodoovodovou,tou vodou, has žízeň,

Voodoovodovou,tou vodou, has žízeň svou.

Horký den, velký hic! Tak plnou dlaň si naber a už nic víc!

Voodoovodovou,tou vodou, has žízeň,

Voodoovodovou,tou vodou, has žízeň svou.

Ukážu ti hned, jak se pije svět! Ze zdi kape, fajnou máte,

žádný tlamolep!  Pusť rourou!

Voodoovodovou,tou vodou, has žízeň,

Voodoovodovou,tou vodou, has žízeň svou.

Tou vodou, has žízeň svou, tou vodou, has žízeň svou.

 

 

Rozhovory – hudební scénář


Daniel Skála

Začátek – Všichni aktéři jsou na místě už během příchodu prvních vnímatelů. Do éteru zní nahraná smyčka rozhovorů lidí před představením (ideálně v cizích jazycích). Jakmile přijde i ten nejposlednější z posledních začíná začátek.

I. Hádka - Tom + Dan                                        8´

1. TOM „uvádí“ koncert. Nesrozumitelnou hatmatilkou, výřečně, důležitě.

2. DAN to po několika minutách nevydrží a začne Tomovi do jeho „proslovu“ vstupovat. Tom reaguje nelibě, vše se pomaličku přiostřuje až dojde k opravdové hádce, napůl taškařici, napůl vážné roztržce.

II. Láskyplný rozhovor – sólisti, sbor                                10´

1. SÓLISTI stojí ve vzdálených koutech místnosti, buď v rozích sálu, nebo pokud to umožní akustika a Tom v lóžích, na balkónu atd. Do probíhající a vrcholící hádky začnou zpívat BAM, BOM... - dlouhé tóny s delšími pauzami, každý tón na jeden nádech (nemusí končit společně). Zadavatelem je Jurij, který určuje vokál a počáteční dynamiku. Zpočátku každý tón začína forte a postupně zeslabuje, později je možné nasadit i v pianu. Jurij výšku nasazeného tónu drží, ostatní sólisti mohou výšky tónů měnit, ne však glissandem, vzniká tak vždy jiný čtyřhlasý cluster. Hádka postupně (na popud vstupů sólistů) utichá, sólisti pokračují v načatém díle, až se jim hádku definitivně podaří ukončit.

2. Po utichnutí hádky nastupuje SBOR – LÁSKYPLNÝ ROZHOVOR. Cimbál ke konci hádky drží tón d1, na této výšce taky začíná sbor zpívat ve skupinkách dlouhé tóny na „znělé brumendo“ v nízké dynamice. Tónový výběr: d1, e1, c1, a, fis1, g1, h. Jakmile sbor začne zpívat, SÓLISTI sestoupí dolů do sálu (nebo přejdou z rohů do středu) a přidávají se ke sboru dlouhými tóny na otevřených vokálech, jejichž výška může, ale i nemusí korespondovat s tóny sboru. Sbor následně začíná postupně (na ukázání Jurije) rytmizovat své tóny na TAKA. Dynamika postupně sílí z piana do mezzoforte až poco forte.

III. Štěbetání – Jitka, Dan, Tom, sólisti, sbor                            12´

1. Jakmile se prostor dostatečně láskyplně nasytí, vstupuje do hry svou hrou JITKA a sice krátkými uštěpačnými úryvky, na které okamžitě zareaguje i DAN. Láskyplně znějící prostor tak naruší, sbor i sólisti proto postupně utichají (buď sami od sebe, nebo na ukázání Jurije). Klarinet a cimbál dále rozvíjí své mudrování a čím dál tím víc zahlcují prostor svým štěbetáním. S mudrováním se posléze přidává i TOM, nakonec hrají a štěbetají každý sám za sebe (nemají prostor se navzájem poslouchat, protože každý chce příliš mluvit). Dynamika graduje až k forte.

2. ŠTĚBETÁNÍ – SBOR. Do vrcholícího mudrování vstupuje postupně sbor, který se nechá strhnout ke štěbetání a začne nezpívané zvuky vytvářené ústy. SÓLISTI se semknou uprostřed  (na molu) a začnou posléze REPETITIVNÍ - JURIJ – fagot, PEŤA – hoboj křížený s trumpetou, MARKÉTKA – klarinet, EVIČKA – housle. JURIJ udá takt a víceméně drží tempo, ostatní svobodně rozvíjejí charakter daný jejich „hudebním nástrojem“, zde je prostor pro trochu toho tolik potřebného humoru! Dynamika postupně ještě více vzrůstá.

3. MINIMALISTICKÁ - SBOR. JURIJ následně odpočítá začátek minimalistické, kterážto začne, se začátkem minimalistické naopak končí JITKA, DAN i TOM. Vysoká dynamika. Dlouhými tóny na libovolném vokálu ve vysoké dynamice na ukázání vstupují také SÓLISTI. TOM rytmicky doplňuje na pánvičky a další bouchače. Minimalistická končí náhle a nastává:

IV. DLOUHÉ TICHO. Opravdu dlouhé, hutné, výmluvné ticho, všichni aktéři zůstávají ve štronzu.

IV. Óm - Jitka, Dan, Tom, sólisti, sbor                                10´

1. ÓM – HUDBA NÁDECHŮ A VÝDECHŮ – SÓLISTI, posléze SBOR a JITKA se začínají slyšitelně nadechovat a různými způsoby vydechovat. Každý si volí své vlastní prostředky, jen s ohledem na skutečnost, že nanominované způsovy nádechů a výdechů by měly způsobovat klid. TOM se přidává nejen dechem, ale také jemným ťukáním a poťukáváním na různé předměty v prostoru, DAN „objevuje cimbál bez strun“. Vše velice klidně pomalu a potichu.

2. Po delším čase začínají SÓLISTI - DLOUHÉ TÓNY NA POMEZÍ ZVUKU. Dlouhé tóny libovolné výšky, na libovolných a klidně proměňujících se vokálech v maximálně nízké dynamice. Posleze se pak přidává také SBOR. Atmosféra zůstává po celou dobu klidná.

V. Pulzace - Jitka, Dan, Tom, sólisti, sbor                                10´

1. DAN začíná pravidelnoou pulzaci (dřevěnými paličkami) na tónech A++. Po čase se přidává i JITKA – dlouhé tóny, nejprve také kolem tónu A++, posléze se oba odchylují od A++ a stále více rytmizují. SBOR začíná postupně rytmizovat dlouhé tóny na libovolné slabiky v libovolných výškách, každá zpěvačka si nanominuje rytmický prostředek a ten rozvíjí, vše v nízké dynamice. SÓLISTI poté začínají VERTIKÁLY NA UKÁZÁNÍ – JURIJ ukazuje nástupy, způsoby průběhu i ukončení dlouhých tónů na libovolných vokálech ve vyšší dynamice. TOM je opět volným radikálem, doplňuje chybějící, rozpohybovává, spojuje...

2. RYTMIZOVANÝ ROZHOVOR – SBOR postupně přechází na rymizovanou (viz zápis), SÓLISTI začínají rytmizovat na tónech A++ ve svých hlasových polohách. Dynamika postupně narůstá až k davové euforii, „primitivnímu křepčení“. Konec přijde náhle buď na ukázání, nebo prostě podle toho, kdy přestane hrát DAN.

Konec – konec je, jak to tak často bývá nejen koncem...


 

Dobrý den, 
  
za sebe i naší školičku bych Vám moc chtěla pochválit představení O pejskovi a kočičce, které jsme s dětmi shlédli ve vašem divadle. 
  
Představení si užily i naše nejmladší, tj. tříleté děti, koukali s pootevřenými pusinkami a naprosto se nechaly vtáhnout do děje! Děti, které v představení hrály byly úžasné, stejně jako Karel Čapek a paní, která hrála na klavír. 
  
Chvílemi se děti smály, několikrát se polekaly a když jsme se později o pohádce bavili, krásně o ní povídali a potom i doma rodičům. Nám dospělým se představení také velmi líbilo, já ho viděla již podruhé a stále jsem se úžasně bavila! 
  
Děkujeme za krásný divadelní zážitek! 
  
Za Motýlka 
  
Mgr. Petra Doleželová 
Školička Motýlek 
Maixnerova 11, Ostrava - Vítkovice 
skolickamotylek@volny.cz 
www.motylek.net